Zima, že by ani psa nevyhnal!

Většina psů miluje sníh, jsou šťastní, když si můžou ve sněhu hrát, snaží se chytat poletující vločky, těší se na procházky zasněženými pláněmi nebo alespoň parky. Při pohledu na dovádějícího šťastného psa je těžké si představit, že může být vystaven riziku podchlazení či omrzlin. Tak jako pobyt pod životodárnými slunečními paprsky, ani pobyt v romantickém sněhovém prostředí není pro psy bez rizika. Nízká teplote může poškodit zdraví zvířete. 

Pes patří mezi teplokrevná, tzv. endotermická zvířata, to znamená, že má stabilní vnitřní teplotu bez ohledu na teplotu venkovní. Udržování této teploty zabezpečují biologické aktivity v těle. Výsledkem je rovnováha mezi tvorbou tepla (termogeneze) a ztrátou tepla (termolýza). Když termogeneze přesahuje termolýzu, zvíře je přehřáté, říkáme, že má horečku. Když termolýza přesahuje termogenezi, je pes podchlazený.

Chladné prostředí vyvolává u psů reflexní a fyziologické jednání.

Reflexní jednání

Ve snaze zachovat tělesnou teplotu velí psovi reflexy, aby se začal nejdříve ze všeho pohybovat. Svaly v klidovém stavu se podílejí na tvorbě tepla zhruba 20% oproti fyzické aktivitě, při níž vytvářejí až 90% tepla. Pohyb je tedy prvním zůsobem, jak zvýšit nebo udržet tělesnou teplotu. K dalšímu reflexnímu chování patří, že v klidu, například v noci, psi hledají teplé nebo alespoň závětrné místo a snaží se zmenšit povrch těla schoulením do klubíčka. Je-li to možné, seskupují se dohromady, aby předešli tepelným ztrátám. Nos si zakrývají ocasem, čímž filtrují vdechovaný vzduch a do určité míry uchovávají teplo vzduchu vydechovaného. 

Fyziologické jednání

Fyziologické reakce na nižší teplotu prostředí začínají naježením srsti (piloerekcí).

Piloerekce je obranný mechanismus u mnoha savců v ohrožení nebo v chladném počasí, u člověka i při emočním prožitku (husí kůže nebo krásně slovensky zimomriavky).Zježené chlupy u psa v chladu vytvářejí silnější vrstvu, která nabízí větší ochranu a zadržují teplo účinněji než kožich v normálním stavu. Srst je výborný tepelný izolant. Tato izolace je samozřejmě účinnější, pokud je srst hustá, to znamená, že je schopna udržet izolační vrstvu vzduchu. Barva je také důležitým faktorem. Tmavé barvy absorbují víc slunečního záření, a tím umožňují zvýšení teploty izolační vrstvy vzduchu v příznivém počasí nebo na slunci.

Další reakcí organismu je stažení cév na povrchu těla, především v končetinách - tzv. periferní vazokonstrikce.

Pro organismus je důležité, aby bylo uchováno teplo v jeho "jádru" u důležitých orgánů (srdce, játra, ledviny). Jádro psího těla je teplokrevné - i v případě velkých výkyvů okolní teploty se jeho teplota mění jen minimálně. Periferní části těla (kůže, končetiny) se naproti tomu chovají studenokrevně a částečně přizpůsobují svoji teplotu okolí, což zabraňuje vysokým ztrátám tepla. Teplota končetin, ale také ušních boltců a ocasu může být tedy podstatně nižší než teplota povrchu ostatních částí těla. Tato určitá teplotní autonomie okrajových částí povrchu těla je založena na protiproudové výměně tepla v těchto částech. Z tepenné krve, přicházející z tělesného jádra, teplo přechází do souběžně probíhajících žil. Výsledkem je sice ochlazení končetiny či jiné periferní části těla, současně však i zvýšení teploty žilní krve, odtékající z této "extrémní periferie" do tělesného jádra, což zabrání jeho nežádoucímu ochlazování. Příkladem mohou být končetiny vodních ptáků. Uvedený mechanismus ochrání před omrznutím nohou například kachny nebo labutě stojící i v silném mrazu na ledě. Ze savců může být příkladem polární vlk, jehož organismus udržuje jádro v teplotě okolo 38 st. C, zatímco teplota končetin se může pohybovat okol 3 st. C.

Proč neomývat psovi tlapy teplou vodou?

Uvedená fakta jsou také důvodem, proč se neoporučuje po delším pobytu venku omývat tlapy psů teplou vodou. Omytím teplou vodou se tlapy rychle ohřejí, prudce stoupne teplota buněk, čímž se zrychluje i jejich látková výměna a zvyšuje se potřeba okamžitého přísunu kyslíku krvi. Jenže cévy jsou stále ještě stažené, kyslíku se buňkám nedostává, a ty obratem začínají odumírat a vznikají závažné zánětlivé změny. Proto je vždy nutné při mytí tlapek používat vodu studenou.

V další fázi se organismus snaží udržet tělesnou teplotu třesem a zrychlením metabolických procesů.

Třes jsou krátké kontrakce svalů, rychlé a nedobrovolné, které mohou až čtyřnásobně zvýšit produkci tepla, a to relativně velmi rychle. Pokud se při stálém působení chladu třes zastavil, je to proto, že mechanismy psa pro udržování tělesné teploty selhávají.Zpomalení nebo zastavení třesu psů, vystavených chladu, není dobrým znamením! V rámci metabolických procesů se při vystavení těla nízkým teplotám začíná v první řadě vyplavovat větší množství adreanlinu a noradrenalinu, které mají za následek zvýšení buněčné aktivity, a tím i vyšší produkci tepla. Následuje zvýšení produkce hormonů štítné žlázy, což opět vede ke zvýšení či zrychlení metabolických rekací, a tedy k produkci tepla.

Jsou-li tyto mechanismy vyčerpány, dochází ke ztrátě tepla a k poklesu tělesné teploty a k podchlazení - hypotermii.

Jak je to s teplotou u psa?

Za fyziologickou považujeme u psů tělesnou teplotu v rozmezí 37,5 až 39,2 st. C. Jako mírné podchlazení definujeme stav, kdy teplota je v rozmezí 32 až 37,5 st.C. Střední podchlazení je charakterizováno teplotou v rozmezí 28 až 32 st. C. O těžké hypotermii mluvíme při poklesu tělesné teploty po 28 st. C.

Teplota se u psů měří nejčastěji rektálně, tedy v konečníku. 

Podchlazení organismu nevzniká jen zimou!

K podchlazení organismu psa může ale dojít také působením jiných faktorů, než je pouze vystavení nízké teplotě vnějšího prostředí. K faktorům, které snižují produkci tepla, patří věk (štěňata a staří jedinci), traumata, anestezie, srdeční choroby, snížená funkce štítné žlázy, nízká hladina glukózy v krvi.... K faktorům které zvyšují výdej tepla patří trauma, popáleniny, prostředí s nízkou teplotou, anestezie, některé chirurgické zákroky, kontakt s chladným povrchem a působení některých léků. K rizikovým faktorům patří také větší poměr povrchu těla k tělesné hmotnosti a nedostatek krmiva a vody v chladném nebo vlhkém prostředí. 

Každý kilogram tělesné hmotnosti psa vytváří a udržuje teplo. Každý centimetr čtvereční plochy těla psa vyzařuje a ztrácí teplo. Délka srsti je druhořadá! 

Když je pes malý, bude mít spoustu čtverečních centimetrů plochy těla na kilogram hmotnosti, ztrácí teplo rychle a účinně; což je určitě výhodné v létě, v teplém či horkém počasí. Může však zmrznout, když je zima, a to i když má hustou srst. U velkých psů je situace opačná: velmi málo čtverečních centimetrů na kilogram tělesné hmotnosti. Nemohou vyzařovat a ztrácet teplo tak snadno. V létě tedy nemusejí být úplně šťastní. I když jsou krátkosrstí, přehřívají se. V zimním období je však pro ně zachování tepla výhodou. Délka srsti je druhořadá. Velcí psi mohou běžně, a zdá se, alespoň u některých plemen, naprosto bez problémů nocovat ve sněhu. Hustá srst je samozřejmě teplejší než krátká, ale hlavním faktorem je velikost psa.

Jak je to s oblečky pro psy?

Psi chovaní v domácnostech jsou v zimním obodbí vystaveni teplotnímu stresu v podobě extrémních výkyvů teploty mezi bytem a venkovním prostředím. Nejnepříznivější počasí představují teploty okolo bodu mrazu doprovázené srážkami a větrem. Srst psů rychle provlhne a kvůli větru dochází k intenzivnímu odpařování a ke ztrátám tepla. Svalstvo hřbetu může výrazně prostydnout a může dojít ke vzniku velmi bolestivých stavů, nezřídka doprovázených i příznaky slabostí pánevních končetin. To je důvod, proč bytové psy, především menších ras, v zimě oblékat. Nejenom u fen může být vhodnější používat ochranný oděv částečně kryjící i břicho, protože i prochladnutí spodní části těla může vést ke vzniku zdravotních komplikací, jako jsou záněty močového měchýře či zažívací potíže. Je důležitá také kvalita oděvu. Pokud půjde například o vlněný svetřík, existuje pravděpodobnost jeho rychlého provlhnutí ve sněhu, a pes potom není pře zimou chráněn, ale naopak je daleko rychleji ochlazován.

Jak je to se zvýšýšením krmné dávky?

Vysokou energetickou náročnost pohybu nebo pobytu v prostředí pod bodem mrazu, ale především ztráty energie způsobené zvýšenou tvorbou tělesného tepla, musíme kompenzovat vhodnou výživou. Nezapomeňte zvýšit kalorický obsah krmné dávky v chladném období. Principem je zvýšit množství krmiva zhruba o 7-8 % normální dákvy na každých 5 st. C, o které klesá vnější teplota. Pozor ale u psů, kteřá tráví většinu zimy v křesle u televize. Zbytečně by tloustli, a to jejich zdravotnímu stavu také neprospěje. 

Zdroj: Výňatek z článku časopisu PES, přítel člověka, autor MVDR. Milan Štouřač, CSc.